On hledí vpřed a hledí nazpátek a myslí, že je v srdci Benátek. Po vodě letí gondoliéři a k výši zazní jasný jejich zpěv, tak dojemný, že budí v srdci tísně!... Ó luzné, krásné Benátky, ó luzné město barkarol! Slyš, z dálky do nočního šera zní píseň, kdo tu odolá? A kolem tiše, zvolna sterá se míhá tmavá gondola a měkce brázdí lesklé vlny, v něž zvolna, tiše noc se vkrádá. To bylo v Benátkách, v tom luzném kraji... To bylo v Benátkách, v tom kouzlu jara …